Z Hrubé Skály na Valdštejn a zpět

Výlet na Hrubou Skálu jsme plánovali dlouho, protože jsme stále od někoho poslouchali, jak je to tam hezké a jakou má to místo energii. My jsme potřebnou energii nastřádali až v polovině dubna, ale počasí k nám bylo milosrdné, a tak se to vše odehrálo v mikinách a obešlo se to bez pláštěnek. A protože kamarádi měli pravdu a "to místo" energii rozhodně má, je téměř mou povinností věnovat mu několik odstavců.

RETROPECKY - #6 Cirkulárka

Není to úplně retropecka, ale do téhle kategorie jsem tohle téma zařadila pro to, že je to něco, co už tak nějak léta patří ke zvukům léta. A není to kvákání žab ani zpívání ptáčků, o čem chci psát. Při "Miss Zvuk léta" mu sice na paty šlapalo bzučení komárů u ucha. Nakonec ale dnes ráno (5:58) zvuk zafinišoval a zvítězil. Tadá, je to řvaní cirkulárky.

RETROPECKY - #5 Skákání gumy

Nevím, ale jako malí (mladí) jsme měli zřejmě ustavičnou touhu skákat. Skákat panáka, skákat šipku do rybníka, skákat ze stromu, z prolejzačky... Ale hlavně - skákat gumu! Skákali jsme ji před školou, o přestávce, v družině, i po škole. Skákaly ji holky, ale občas i kluci. Když bychom se dneska zeptali dětí, jestli ví, co je guma, napadne je asi jen ta do kalhot. Ale co Vy, pamatujete?

Tak mi nejdou deskové hry, no a co...

Stejně jako úklid, který je už takovou stálicí mezi podobnými tématy, existují i další třecí plochy v životě páru. Nikdy bych však neřekla, že to budou deskové hry. Činnost, která má sloužit k zábavě, relaxaci a všeobecné pohodě. Jenže místo toho z nich má minimálně (ženská) půlka domácnosti trauma, a to jen proto, že tu opět panuje naprosto odlišný přístup obou pohlaví k problematice tohoto koníčku. Alespoň u nás doma.

Jedna "depka" a 5 zaručených tipů, jak na ni

Dnes jen krátce. Jsou prostě dny, kdy to na Vás sedne. Za krk, jak kocour, a nechce se Vás to pustit. Plíživě to na Vás dotírá už od rána a nedá se s tím nic dělat. Všechno Vám padá, věci se ztrácí, nic nefunguje a ze zrcadla se na Vás kouká nějaká cizí protivná ženská. Jediné, co chcete je zmizet, ale nejde to. Ne hned. A tak se tím šíleným dnem musíte prodrat až na jeho závěr. Nabízím proto pár tipů, jak to zvládnout, aniž byste někoho zabili...

RETROPECKY - #4 Prázdniny u babičky

Po internetu se před nedávnem začala šířit diskuze o tom, zda by Babička měla být součástí povinné četby nebo ne. Babičku jsem četla, docela dobře jsem se pobavila a doporučovala bych jí každému aspoň prolistovat. Ale nenechte se mýlit, dnešní příspěvek nebude opěvovat literární um Boženky Němců. Při příležitosti téhle diskuze a vzhledem k tomu, že jsem měla možnost téměř po desetiletí strávit prázdniny u babičky, jsem si ověřila, že některé věci jsou v životě nenahraditelné. A babičky (a dědové) jsou jednou z nich.

5 Tibeťanů aneb sebedestruktivní cviky na každé ráno

Minule jsme si povídali o tom, jak jsem vyzkoušela běh (a jak to dopadlo si možná ještě pamatujete - já tedy rozhodně). Můžu vám prozradit taky to, že jsem se málem utopila při pokusu o přeplavání zahradního bazénku. Z těchto zkušeností jsem usoudila, že na začátek není radno přecenit své síly. A tak jsem se přes veškerý svůj odpor k józe, pilates a různým podobným cvičením nechala ukecat a zkusila "Pět Tibeťanů". Kdyby moje mamka věděla, jak nesnáším tyhle meditační cvičení, rozhodně by mi je nedoporučovala. Kdybych já věděla, co je to "5 Tibeťanů", rozhodně bych je nezkoušela cvičit.

20 + 1 důvod, proč jet na dovolenou s kamarádkou

Letos už po několikáté jsem popadla některou ze svých kamarádek a vyjeli jsme na prodloužený výlet bez našich chlapců. Tenhle formát dovolené se mi za ty roky maximálně osvědčil, a tak i vám doporučuji nechat mužské polovičky doma, děti vrznout k babičce, a užít si nefalšovanou dámskou jízdu. A pokud stále ještě váháte, přináším 20 + 1 důvod, proč je to super!

Pohádkový hrad Bouzov a krápníkové jeskyně v Javoříčku

Za devatero řekami a devatero horami se nachází romantický hrad, na kterém se natáčela spousta pohádek. Ten hrad se jmenuje Bouzov a najdete ho zhruba 40 km severozápadně od Olomouce. My jsme ho navštívili tenhle týden, protože chladivé zdivo hradních stěn bylo v rozpálených červencových dnech jedinou schůdnou alternativou ke koupališti a slunečníku. A nelitovali jsme ani na chvilku.

RETROPECKY - #3 Dětské hřiště

Když jsem byla malá, tak malá, že jsem si musela stoupat na špičky, abych dosáhla na zvonek u baráku, byla jsem vlastně od rána do večera venku. Počítač jsme ještě neměli, aby se dalo tvrdnout hodiny před monitorem, na videohry se chodilo k sousedům, jenže tam člověk taky nemohl vysedávat půl dne. Ségra ještě nebyla na světě, abych si s ní mohla hrát, a tak doma vlastně nebylo moc co dělat. Zato venku, na sídlišti, se dalo zažít spoustu dobrodružství. Zvlášť, když jste před barákem měli hřiště. Pamatujete?