pondělí 23. ledna 2017

Tak se asi nevdám, no a co...

...anebo rozhodně ne, jestli kvůli tomu budu muset absolvovat další svatební veletrh. Sobotní sonda do života nadržených nevěst mě na dlouhou dobu psychicky poznamenala a nevymaže to ani fakt, že testování většiny svatebních koláčků bylo zdarma. Ono totiž, a teď si to drahé bývalé i budoucí nevěsty neberte osobně, mít jednu nebo dvě v okolí je jedna věc, ale mít tři vdavekchtivé ženské na metru čtverečním je něco, na co by se mělo od Magistrátu dostávat speciální povolení…

Abyste si nemysleli, že chci umřít jako stará panna, tak to zas prosím ne. Už jako malá jsem si zkoušela správnou intonaci pro svoje "ano" - nechtěla jsem ho v den "D" zahuhňat nebo třeba vypísknout. Testovala jsem taky příjmení všech kluků, do kterých jsem byla zamilovaná, trénovala jsem nový podpis, zkoušela jsem, jak budou vypadat naše jména dohromady na zvonku a na schránce… Přiznávám, byla jsem připravena už asi tak v 6 letech. 

Nicméně nedávno jsem si při otázce známé, která mi právě oznámila datum svatby, "Nejsi smutná, že se taky nevdáváš?," uvědomila, že o kvalitě mého života naštěstí nerozhoduje to, jestli si mě někdo chce vzít. Díky mému skvělému muži vím, že se svatby nebudu muset domáhat, dělat při nedělním obědu (ne)nápadné narážky nebo významně poklepávat na prsteníček. Prostě svatba bude, až to tak budu vnímat. Takže nebojte, všichni se o tom dozvíte včas a první bude logicky můj partner. Sobotní návštěva svatebního veletrhu ale tomuto pocitu dodala další, zcela nový rozměr.
"...intonaci pro svoje "ano" jsem testovala už v 6 letech stejně jako nový podpis a vzhled našeho příjmení na zvonku a poštovní schránce..."
S kamarádkou jsme měly sraz pět minut před otevřením veletrhu. Už v tu dobu byla fronta k recepci dlouhá asi jako atletický ovál. Svědčí to o celkem velkém optimismu mladých Češek, vzhledem k tomu, že máme v republice zhruba 60% rozvodovost. Spolu s každou asi pátou budoucí nevěstou ve frontě nervózně podupávali i budoucí ženichové. Z jejich výrazů se dalo vyčíst, že už v tu chvíli trpce litovali, že prstýnek nevytáhli, až když už se na výstavištích vystavují jen kempingové pomůcky.

Na recepci jsme "vyplázly" celkem přijatelných 100 Kč, což mě obměkčilo a byla jsem ochotna si nechat vnutit i igelitku s propagačním materiálem. A pak už jsme se vnořily do světa prstýnků, krajek, květin a fotografů, jednohubek, svatebních oznámení a slev, které dostanete na všechno, co těsně před veletrhem i po něm bude přesně o těch 20 % (možná i o víc) levnější, než na něm.

U většiny stánků jsme ještě ani nestihly nastínit, jakou máme představu - upřímně, moje nevěsta ještě neměla vcelku žádnou, proto jsme taky na veletrh šly - a už jsme byly zapsány do nějakého seznamu. Obávám se, že v jednom případě šlo i o nabídku svateb za oceánem, což kamarádku jistě moc nenadchne, neb s jejich skromným rozpočtem by na takovou svatbu zřejmě mohl odletět jen jeden z dvojice. Což je v případě svatby, potažmo svatební noci, celkem smutné…
"...na svatbu by s jejich skromným rozpočtem mohl zřejmě odletět jen jeden z dvojice. Což je z hlediska svatební noci celkem smutné..."
Já jsem odrážela dotazy, jestli jsem taky nevěsta, zhruba tak do půlky veletrhu. Pak už mi začaly vadit podezřelé pohledy pořadatelek, a tak jsem na druhou půlku zvolila historku o svatbě, kterou jsem poskládala z údajů odposlechnutých od jiných nevěst. Na pořadatelky u stánků moje imaginární svatba působila skoro jako zaklínadlo a když nic jiného, tak jsem s touhle odpovědí vždy dostala něco zdarma. Nevím sice, co budu dělat s vzorkem 10 g speciální svatební rýže, který nestačí ani na sobotní oběd, ale vzala jsem si ho bez keců, abych předešla otázce, kde mám zásnubní prstýnek

Největší legraci jsme zažily u stánku jednoho z fotografů, který nejen, že nevěděl, kolik jeho služby stojí, ale jal se vyhledat cenu svého estetického výkonu v naprosto neestetické složce připomínající menu z restaurace. Počkat, TO BYLY desky od menu z restaurace! Celé fiasko dokonal tím, že nám doporučil také svého kolegu, a to slovy: "A nechcete ještě videjo vod něho. Von je levnej, páč se to teprve učí..."

Co vám ale budu povídat, po třech hodinách jsme už byly tak uondané, že jsme byly ochotné odkývat i to, že s kamarádkou tvoříme lesbický pár. Paní u stánku s prstýnky z toho byla viditelně konsternovaná a nezmohla se na nic jiného, než na: "Jardo, foť je!" To byla velká podnikatelská chyba! V mém stavu už bych byla ochotna i koupit sadu homosexuálních snubáků.
"...paní u stánku z prstýnky byla z našeho domnělého lesbického páru tak konsternovaná, že se nezmohla na nic jiného, než na: "Jardo, foť je!"..."
Poslední kapkou byla paní u stánku s podvazky. Nikdy bych nevěřila, že koupit podvazek je taková věda. Jsou totiž speciální druhy, které jsou přímo určené k tomu, aby je ženich při večerním programu lehce stáhl zuby. "I po pár panácích," dodala se spikleneckým mrknutím paní, která mimochodem vypadala, že těch podvazků v zubech měla už víc než dost. Na panáka jsem v tu chvíli byla zralá hlavně já, ale musela jsem vystačit jen s ochutnávkou šampaňského.

Jsem šťastná za všechny budoucí nevěsty, které po svatbě už dlouho toužily, a konečně se jim splnil sen. Doufám také, že si ještě někdy před svatbou najdou aspoň malou chvilku, aby si stihly uvědomit, že ke krásnému letnímu dni, květinovému aranžmá, dokonalým šatům a změně stavu na Facebooku patří také muž, který jim kupodivu spolu s fotkami zbude i po svatbě a se kterým budou muset žít. Po celý zbytek života. 

S láskou Vaše zatím slečna,

18 komentářů:

  1. absolutne nejlepsi tvuj clanek!!! uplne to silenstvi vidim ... jsi statecna, zes tam vubec vlezla ... a posledni radky jsou tak pravdive!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky, Jani, kdyby to stálo jen o "pade" víc, tak se cukám :D

      Vymazat
  2. No Dianko, to jsem se zase po ráno pobavila :-))) Povolení od magistrátu, haha :-) Když k nám do obchůdku přijde nevěsta (jsou poznat hned, jak vezmou za kliku), tak se klidím z dohledu a zcela sobecky tam nechávám jen kolegyni. Na to prostě nemám! Jsou jako Tvoje nevěsta, nevědí co chtějí, ale nedají pokoj, dokud to nedostanou. A nejhorší je, když řeknou: "Chci si udělat vlastní oznámení." A v druhé větě z nich vypadne, že papír a nůžky neměly v ruce od mateřské školy... Áááách, snad dnes žádná nedorazí... A ještě mě pobavil dotaz na zásnubní prsten... Jako mě v jednom brněnském salónu naprosto odrovnal fakt, že bez data svatby se se mnou vůbec nebudou bavit a neexistuje, že bych si zkusila nějaké šaty... Tak jako přece prvně koukám, jestli vůůůbec najdu nějaké šaty, ve kterých se můžu vdávat a pak podle toho se teprve vdám nebo nevdám, ne??? :-) Ale jako jo, já jim to přeju. Nevěstám zdar!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jojo, nevěsty jsou zvláštní živočišný druh :-) Poptávky typu: "Svatební oznámení s fialovou beruškou a koněm - ten může být hnědý - k tomu máme rádi golf, jo, ale ta beruška, prosim vás, aby tam nebyla zas tak moc vidět... " Proti tomu je návštěva svatebního veletrhu slabý odvar... :D :D

      Vymazat
  3. Perfektní článek Di. :-) Také obdivuju Tvou statečnost :-) ... musel to být nářez. :-) Doufám, že jednou svá povídání vydáš knižně.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Pro strach já mám uděláno, navíc to mělo potenciál pro dobrý článek, takže co bych pro to neudělala :-) A děkuji za podporu, budu se snažit psát Vám stále pro radost a co nejlépe a uvidíme, co má svět se mnou v plánu ;-)

      Vymazat
  4. Super článek. Bylo to zpříjemění dopoledne. Jsem ráda, že mám tuto událost už hooodně dávno za sebou. Šaty, které jsem si koupila jsem 3 dny před svatbou neoblékla a tak jsem sháněla jiné. Byla jsem šťastná, že moje dvorní švadlena měla jedny po svých dcerách doma a šly upravit. Nevím, jak by to některé nevěsty unesly.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Helo, myslím, že většina nevěst by se v tu chvíli šla odstřelit nebo by minimálně zastřelila svou svatební manažerku... :-) Vzhledem k tomu, že se na svatbách teď řeší lanýžové dortíky a podobné záležitosti, tohle by položilo celou svatbu :-) :-)

      Vymazat
    2. Tak před víc jak 30 lety jsem svatební manažerku neznala. Mě víc rozhodila kytka. Večer před svatbou mi v květinářství řekli, že ty orchidee pro mne přišly a druhý den ženich přišel s růžemi, které byly sešity sešívačkou. Ale ani to nás neodradilo a jsme spolu. I když tu kytku mu občas připomenu.

      Vymazat
  5. Tento komentář byl odstraněn autorem.

    OdpovědětVymazat
  6. Jedním slovem BOŽÍ!! Pobavil mě ten fotograf 😂😂 Na žádném svatebním veletrhu jsem nikdy nebyla a jak vidím, není čeho litovat ☺

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky, Moni ;-) No, možná by sis to užila teď, když už bys tam šla bez nějakých očekávání, mohla bys jim třeba dávat záludné otázky nebo si vymyslet nějaký nesmyslný požadavek... I když počkej... většina nevěst si tam vymýšlela nesmyslné požadavky :D :D

      Vymazat
  7. Díky za další bezva článek a klobouk dolů za to, žes na takové "láskyplné" místo vůbec vyrazila :-).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Láskyplné - to je to pravé slovo. Mám pocit, že víc lásky v ten den bylo i v pankrácké věznici :D Díky A.

      Vymazat
  8. Ty fotky na instagramu vypadaly hezky. Asi by bylo hloupe, kdyby ne...ale tohle silenstvi nechapu. Jakoo jooo je to krasny, presne to co jsi psala, ze jsi umela uz v sesti, jsem umela asi taky a porad snim o svatbe, ale ne za kazdou cenu a podle toho, co pises, to musi byt nehorazna masirka a kdyz jdes proti proudu, tak na tebe koukaji zkrz prsty. Kazdopadne opet povedeny clanek!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Fotky na instagramu jsou vždycky hezký, ale abych si to fakt užila, musely bychom ty stánky jen samy pro sebe, ideálně bez vystavovatelů a fanatických svatebních organizátorek :D Vůbec si neumím představit, že by mi mě na mojí svatbě nějaká cizí paní organizovala :D :D Tak trochu jsem měla pocit, že je to celé vlastně kvůli těm pár fotkám na instagram :D

      Vymazat
  9. Di výborný článek a mám pro tebe skvělou zprávu :-) 3. února je v hotelu Diplomat svatební veletrh :-D

    OdpovědětVymazat
  10. Dlouho jsem se tak nenasmála :-D Naše svatba vyšla asi na 5.000,- + prstýnky a šaty ušila máma. A jsme spolu za chvíli 20 let :-)

    OdpovědětVymazat