neděle 10. března 2019

MINIMALISMUS | Kam se všemi těmi věcmi, které už nechci?

V loňském roce mě nadchnul minimalismus. Zjednodušeně jde o způsob života, kdy máte ve svém bytě (domě, pokoji, kanceláři) pouze tolik věcí, kolik opravdu potřebujete a používáte. Začala jsem si o minimalismu hodně číst, koukala jsem na YouTube videa a na základě informací jsem pak začala zkoušet první změny. Po půl roce myslím, že jsem udělala pokrok nejen v redukci "bordýlku", ale především v nastavení minimalismu v hlavě. Zjistila jsem současně ale, že je tu jedna věc, která mě na minimalismu fakt štve.

Když bych vás dnes pozvala k nám domů (rozuměj do dvou pokojů a koupelny, které máme k dispozici u rodičů), asi byste při pohledu do pokojů měli na jazyku otázku: "Já myslel(a), že ses dala na minimalismus?" Protože ani po prvotní "čistce" tedy rozhodně jako světnička Marie Kondo nevypadají.

Mohla jsem je totiž jednoduše projít, postavit před ně několik velkých igelitových pytlů a naházet do nich všechny věci, které už mi nepřináší pocit štěstí. Tak jako to dělají v nejrůznějších minimalistických videích nebo příručkách. Ale přesně to je právě TEN problém s minimalismem. Můj vnitřní ekolog ve mně mě to nenechá udělat.

Nedokážu věci jen tak zlikvidovat jen proto, abych se já cítila doma jako v klícce, zatímco bych zaplnila skládku svými krámy, které jsem v minulosti nahromadila. A tím vlastně přehodila zodpovědnost za své nezodpovědné nákupy na přírodu, která se s nimi bude několik set let vypořádávat. Tohle prostě nedokážu. A mimochodem, zjistila jsem, že tahle záležitost má i svoje jméno:


Takže pokud to máte podobně a do úklidu se nepouštíte třeba z podobného důvodu, zde je několik tipů, jak se s věcmi, které už doma nechcete, vyrovnat líp než hozením do popelnice.

SWAP S KAMARÁDKAMI

Tak to je můj vůbec nejoblíbenější způsob. Funguje s kamarádkami, které jsou na stejné vlně a ideálně mají také stejné míry, protože většinou si tímto způsobem vyměňujeme oblečení. Nově jsme ale do řetězce zapojily také kosmetiku, knihy, domácí výrobky, jako jsou třeba džemy a kompoty, materiály na scrapbooking, nebo i dekorace.

Půjčujeme si také nejrůznější spotřebiče - hlavně takové, které potřebujete jednou, dvakrát za rok a nemá smysl je kupovat (sušička na ovoce, tepovač na koberce...). Výměnou za pár zavařovaček si tyhle věci můžete prostřídat, a navíc to spojit s milým setkáním, takže se tím skvěle utužují kamarádské (nebo sousedské) vztahy.

BAZÁRKY A BAZOŠE

Pamatuju si je z dětství, že jsme s mamkou několikrát byly prodávat oblečení na dětském bazárku v sokolovně. Všechno na seznamu, na jednotlivých kusech cenovky, dostaly jsme vlastní stůl a jelo se. Bazárky existují stále, nejčastěji se o nich dozvíte třeba v měsíčníku vašeho města nebo městské části, či na webu nebo FB města. Nicméně především jde o prodej dětského oblečení a tam se já zatím vůbec nechytám.

Existují také bazary na internetu, kde můžete věci nabídnout, nicméně z oblečení se mi tam nikdy nic neprodalo, asi proto, že jsou ho tam tuny. Z ostatních věcí jsme tam většinou udali hlavně elektroniku nebo třeba poměrně novou matraci ze staré postele. Většinou používáme Bazos.cz. Nevýhoda je, že musíte věc nafotit, ale s dnešními mobily to už není asi pro nikoho nepřekonatelný problém.

MOBILNÍ APLIKACE

Právě s rozšířením chytrých telefonů se objevily také nejrůznější aplikace, které jsou uživatelsky příjemnější - vše totiž zvládnete jen s mobilem. Věci párkrát vycvaknete, obrázek rovnou nahrajete do aplikace, připíšete název, krátký popis a cenu a je to. V některých aplikacích se navíc zájemcům zobrazuje i vaše poloha, takže vědí, zda si pro danou věc pojedou přes celé město, nebo to mají za rohem. A tím se k vám dostanou jen opravdoví zájemci.

Popravdě, přes aplikace jsem neprodala nikdy žádné oblečení, kromě hodně specifických kousků, jako byly plesové šaty, kostým na maškarní, sněhule nebo atletický dres. Prodala jsem zde něco z bižuterie, ale jinak aplikace fungovaly skvěle opět spíše na jiné kategorie. Udali jsme například hifi věž, dětské kolo, klec na hlodavce, hromadu cihel, které našim zbyly ještě z rekonstrukce domu (táta byl nadšený), nebo porcelán. A naopak jsme zde sehnali zánovní ledničku. A pokud je tu někdo, kdo by chtěl odkoupit domácí pekárnu, než ji tam nahodím, tak mi napište do komentářů... :-)

Z aplikací tedy používám nejčastěji tyto:

Letgo - klasický bazárek, jednoduchá aplikace, má i chat, kde se vás mohou zájemci poptat na další informace

Daruj za odvoz - skvělá aplikace užitečná pro věci, které máte třeba ve sklepě, nemají už žádnou prodejní hodnotu, ale máte tušení, že někomu by mohly udělat radost či by je mohl rozebrat / opravit si je nebo zrestaurovat

Vinted - aplikace hlavně na oblečení a doplňky, kamarádky mi jí doporučovaly, sama jsem zatím nezkoušela

Bazoš - aplikaci na mobil má i Bazos.cz, takže pokud vám nevyhovuje sedět u počítače, můžete to zkusit z mobilu

KOMUNITNÍ CENTRA, PŘESTUPNÍ STANICE


Kam tedy s oblečením, když se nedá prodat? Pokud ho nevyměním s kamarádkami nebo nepředám dál v rodině, je pro mě kontejner na textil až poslední možnost. Věděli jste například, že z textilních kontejnerů se na charitativní účely putuje méně než 5 % jejich obsahu?
Pídila jsem se tedy jinde a našla jsem si v okolí několik míst, ve kterých oblečení i bižuterii mohu odevzdat a oni je udají přímo tam, kde jsou potřeba. Někdy je rozdají, jindy prodají a výtěžek pak putuje na konto nějakého stacionáře či charity.

Já jsem pražská a jezdím například do:

  • Přestupní stanice v ul. Chelčického na Praze 3
  • Rodinného a komunitního centra Routa v Čelákovicích
  • Dobročinného obchodu Sue Ryder v Michelské ulici v Praze - Michli
  • Dětského domova v Dolních Počernicích

Na některých místech berou dokonce i drogerii a potraviny. V dětských domovech pak často potřebují hlavně sportovní potřeby a vybavení, hudební nástroje nebo kosmetiku či doplňky pro dospívající slečny. Je asi nejlepší na konkrétní místo vždy předem zavolat a zeptat se, zda a o jaké věci mají zájem, abyste nejezdili zbytečně.

LETNÍ GARÁŽOVÝ VÝPRODEJ

Co jsem zatím nezkusila a co mám v plánu je uspořádat v létě garážový výprodej. Nějaký pěkný letní den bych před naši garáž chtěla umístit věci z kategorie "daruj za odvoz" a nechat je tam k rozebrání. Kdysi jsme takto získali u jednoho domu 3 pytlíky kočkolitu a měli jsme z nich velkou radost. Asi větší, než naše kočky... :-)

Odvážnější verze je, že bych přihodila i nějaké oblečení, popřípadě věci, za které bych ráda měla nějakou korunku, a sedla si k nim a zkusila je prodat. Naše ulice je celkem frekventovaná, ale popravdě nevím, nakolik jsou lidi tady u nás zvyklí interagovat. Přijde mi, že moc ne, a tak možná zůstane u první, anonymní varianty.

KNIHY DO KNIHOVNY

Náš dům je plný knih. Máme tři velké knihovny. Já sama jsem přečetla spoustu knih, ale minimum těch, které jsme měli doma. A nejspíš to tak budou mít i moje děti. Proto si myslím, že i knihy by se měly redukovat.

Kromě těch, které jsou mému srdci nejdražší nebo k těm, ke kterým se chci vracet, ostatní posílám dál a mám radost, že si je přečte někdo další. Z nashromážděných knih jsme s mamkou přebrali půlku první knihovny (ne zrovna podle metody Marie Kondo, ale čert ji vem) a různé detektivky a dívčí romány chceme odnést do místní knihovny. Uvidíme, jak pochodím, dám vám pak vědět.

Na Facebooku pak existují různé skupiny, ve kterých se knihy dají prodat, ale je to trochu jako s oblečením, nabídky je víc než poptávky. Nicméně vyhodit knihy jen tak do kontejneru bych asi neměla sílu, tam skončily jen 50 let staré příručky o sadbě mrkve, celeru a brambor... :-)

DOPOUŽÍVAT


Když jsme při stěhování balila naší drogérii, našla jsem 12 sprchových gelů, 5 krémů na ruce, 8 tělových mlék, nejrůznější koupelnové soli a další kosmetiku, kterou jsem nashromáždila a o které jsem už dávno nevěděla. Cítila jsem se fakt trapně sama před sebou a byla jsem na sebe tak naštvaná, že jsem si řekla: "To dopoužíváš."

Máme tedy doma v koupelně velkou přepravku se všemi těmito přípravky tak, aby byly stále na očích a já neměla nejmenší chuť kupovat další. A poctivě je likvidujeme, z čehož mám velkou radost. Přiznávám ale, že jsem vzala pár kousků kosmetiky (deodoranty ve spreji, tužidla do vlasů a barvy na vlasy, které po nemoci už nepoužívám) a darovala jsem je opět do čelákovického rodinného centra. Určitě se našla nějaká maminka samoživitelka, které přišly vhod.

---

Minimalismus a s ním spojená redukce věcí je pro mě opravdu běh na dlouhou trať a občas si samozřejmě říkám, jestli si život zbytečně nekomplikuju, když převážím tašky do různých center a nebo vkládám položky do aplikací, zatímco bych věci mohla vyklopit do kontejneru. Ale nakonec vždy znovu naberu sílu a pokračuji svým stylem, který mi dává největší smysl. I když to trvá trochu dýl.


Doufám, že jste ve výše zmíněném seznamu třeba našli inspiraci a pokud víte o dalších "kanálech", kterými se dají dostat vytříděné věci k lidem, kteří by je ještě využili, budu ráda, když mi napíšete do komentářů.

Stejně tak budu ráda, pokud mi napíšete, jak vnímáte minimalismus vy? Jestli už za sebou máte nějakou redukci "bordýlku" nebo teprve sbíráte odvahu a jestli ho taky máte propojený s ekologií? Nic není správně ani špatně, myslím prostě, že každý má své tempo a styl, ale rozhodně je to zajímavé téma k diskuzi a sdílení.

S láskou,

10 komentářů:

  1. Krásně sepsáno, Di ❤️ Přes Letgo jsem prodala jen pár hraček a přiznám se, že jednání několika uživatelů pro mě byla zase exkurze do jiného světa...nepozdravit, chtít věc dovézt a za polovinu ceny 🙈
    Vinted jsem nezkoušela, resp. mám tu hromadu věcí, o kterých si myslím, že je nafotim a zkusím prosat, ale nejspíš to dopadne tak, že je vyhodím...k tomu ty dětské...u těch se mi daří aspoň trochu zajistit "koloběh" 😊

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Přesně tak, je to dřina. Já to mám většnou tak, že to se poptám u kamarádek, pak to nahodím na nějakou appku za cenu, za kterou bych to chtěla prodat, pokud se to za měsíc neprodá, tak to dám za nějakou symbolickou cenu, nebo zadarmo. A když se to ani tak neprodá, tak pak to jde do kontejneru... 🙈 Popravdě, se teď spíš hodně orientuju na to zamezit ten přísun domů. Abych to vůbec nemusela řešit. Tak o tom bude další článek asi 😊

      Vymazat
  2. Jo, a v knihovně mi paní řekla, že berou knížky max. pět let zpátky, klasika je nezajímá 😂

    OdpovědětVymazat
  3. Ahoj Di, velký palec nahoru ☺ Na udání knížek se teď množí komunitni knihovnicky. Jedna je i na VSCHT, nebo je potkávám na nádraží ��

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahoj Eli, jedna dokonce nedávno vznikla v Zentivě :-) Tak tam jsem taky pár knížek udala. S tím naším množstvím si ale spíš asi vybuduji před barákem vlastní :D :D :D

      Vymazat
  4. Super článek a popravdě ... SMEKÁM před tebou. Opět 😉❤️ Já bych asi tu vůli (a hlavně čas) na rozvážení všech těch krabic do různých center nenašla. To jsi fakt HRDINKA!!! Když jsem loni třídila své oblečení, tak takové ty hezké kousky jsem nechala volně u kontejneru (přeci jen mám velikost 44 a to se se štíhlíma kamarádkama těžko vyměňuje) a ty 2 tašky skutečně během pár dní zmizely. Jinak vytříděné věci např z kuchyně vozíme do sběrného dvora, který máme kousek od baráku.

    Co se týče dětského oblečení, tak jsem v minulosti hodně využívala Mimibazar.cz. Ale je tam toho strašně moc, takže se tam nejčastěji udají lepší značky, docela i boty a člověk to musí hezky nafotit i se všemi detaily a vkládat to tam je docela opruz. Ale zase na to chystám, prorože oblečení po Marťovi se hromadí. Pár kousků také udám švagrové nebo kolegyni v práci.

    Ale můj věčný boj je kosmetika. Takže díky moc za tip na ta rodinná centra či dětské domovy. Určitě zkusím nějaký ve svém okolí najít a něco jim nabídnout. Protože moje sbírka (především dekorativní) kosmetiky je enormní 🙈

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moni, není zač 😉 Ty zase děláš jiné skvělé věci, které obdivuji já! A jestli se pustíš do kosmetiky, tak myslím, že ti všude ruce utrhají, v předvánoční charitě na P-3 šla prý na dračku a ženy bez domova nebo i ty sociálně slabší z ní měly velkou radost. I ty totiž chtějí vypadat pěkně.. Držím palce, Di ❤️

      Vymazat
  5. Úplně mi mluvíš z duše, není nic lepšího než poslat věci dál!
    Na oblečení máme s mamkou Marcelku :)
    Boty od kamarádky o 10 let mladší sestry (tehdy jí 12, mně 22) nosím dodnes, zažily 3 státnice :)
    A po těhotenství jsem zjistila, že vlastně vystačím se 3 kalhotama, 4 triky... Takže pokud si na sebe něco koupím, tak jedině v Butiku (rozuměj hrabák, jediné místo kde fakt seženu značkové věci, do jejichž obchodů jsem nikdy nezavítala)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahoj Luci, no však já vím, že Ty jsi moje věrná čtenářka a spřízněná duše! Mimochodem jsem taky zjistila, že v zimě jsem stále dokola nosila 3 trička a 3 svetry. Ale redukovat asi tak extrémně nebudu, protože ten textil je fakt obecně největší peklo. Nejhorší je, že za rok vždy vznikne několik "jednorázových" událostí, kdy člověk chce nechce letí něco koupit. Takže to bych teď ráda taky řešila nějakou výpůjčkou. Bohužel boty ani šaty my dvě si asi nepůjčíme, co? :D

      Vymazat