středa 5. prosince 2018

Kudowa-Zdrój | Víkend naším foťákem

Víkend jsme strávili v polském lázeňském městečku Kudowa-Zdrój. Byla to vlastně jedna z prvních návštěv našich severních sousedů (ano, je to ostuda) a jak jsme se s Honzou shodli, rozhodně ne poslední. Protože vzpomínky je nejlepší sepsat hezky zčerstva, tak tady jsou fotky a pár řádek o tom, jaký byl náš víkend.

V adventním čase obvykle míříme na vánoční trhy. Vloni jsme si užili krásnou vánoční atmosféru v německo-polském městě Görlitz, které rozhodně doporučujeme. Tentokrát jsme ale oba cítili, že před nadcházejícím vánočním šílenstvím potřebujeme nabrat síly. Listopad byl pro nás hektický - Honza nastoupil do nové práce, mně stačila ta stará a v našem papírovém obchůdku listopadový Black Friday. Ani nepočítáme, kolik balíků jsme zabalili a odeslali a kolik vánočních novinek připravili. Měli jsme samozřejmě radost, že Paper Garden hezky funguje, ale naprosto upřímně - stálo to dost sil.


Tip na Kudowu-Zdrój jsem dostala od kolegy z práce, který jezdí s rodinou nakupovat na místní tržiště. Mě ale nenadchla možnost koupě levných kožichů, nýbrž skvělá dojezdová vzdálenost (1:45 min z východu Prahy), krásné lázeňské prostředí a taky zvědavost, proč si to Polsko poslední dobou všichni chválí.


V pátek večer jsme do Kudowy-Zdróje dojeli až za tmy. Ubytování jsme měli zajištěné v Hotelu Kudowa, kde nám k večeři připravili tradiční specialitu této oblasti - smaženého pstruha. Příjemným bonusem bylo hotelové wellness s bazénem a saunou, kde jsme konečně naskočili do odpočinkového módu. A hotelové snídaně? Je tu snad někdo, kdo by je nemiloval?


Mimochodem, v sauně jsme narazili na školní zájezd z Litvy. Paní učitelka se nám svěřila, že míří na trhy do Prahy a my jsme se s Honzou shodli, že bychom si pro tyto situace měli připravit nějaké "domorodé" tipy. Něco, co můžeme v Praze doporučit a co cizinci jen tak v brožurkách nenajdou. Máte nějaký nápad?

Celou sobotu jsme strávili procházením města, které má typicky lázeňský ráz. Najdete zde velký park, kolonádu, vřídlo s minerálním pramenem, lázeňské domy... A že byla zima vůbec nevadilo, díky tomu jsme měli Kudowu-Zdrój téměř celou jen pro sebe. A zasněžený lázeňský park byl prostě pohádkový!








Parkem jsme prošli až do části Kudowe, která se jmenuje Czermna. Turistickou atrakcí je zde kostnice, tedy kaple se sbírkou lidských kostí. Vstupné je za 6 zl (40 Kč). Pokud si výlet protáhnete ještě o kousek dál, dojdete až k památníku tří kultur. Oblast kolem Kudowe-Zdróje totiž v průběhu časů patřila nejprve Česku, poté Německu a po druhé světové válce připadla Polsku. Díky spletité historii nebylo soužití vždy idylické, ale lidé zde prý dokázali žít ve vzájemné shodě a toleranci, ať už se dějiny vyvíjely jakkoliv.

My jsme se po stezce vrátili zpět do lázeňského parku a prohlédli si ještě nejznámější lázeňský dům Polónia. Pak už jsme byli pořádně zmrzlí (a mlsní) a cukrárna byla jasnou volbou. V celé Kudowé-Zdroji jich najdete nespočet, my jsme jich napočítali minimálně osm!









Odpoledne jsme se rozhodovali mezi Muzeem žab a Muzeem hraček. Bohužel obě byla v sobotu odpoledne zavřená, a tak jsme si ještě udělali ještě krátkou procházku na druhou stranu města mezi nádherné lázeňské vily. Architektura v bývalém sudetském pohraničí mě nevím proč fascinuje, asi že skýtá prostor pro vymýšlení nejrůznějších dramatických příběhů, které se v domech během posledních století odehrávali. I v Kudowe-Zdróji se jich pár odehrálo.

Zbytek dne jsme strávili v bazénu a v sauně a já tedy ještě s knížkou - to víte, rozuzlení zápletky si žádá čtení až do úmoru. Ale to je moje ideální představa o odpočinkovém víkendu.






Druhý den jsme měli v plánu navštívit místní vyhlášenou tržnici Zbaj. Bohužel Google nám zobrazil špatnou otevírací dobu, a tak jsme dojeli na zavřené a prázdné tržiště. Dlužno říct, že jsme nebyli sami. Poláci jsou věřící a v neděli je většinou všude zavřeno, někde dokonce zavírají už v sobotu odpoledne.





Naším záložním plánem byla návštěva Náchoda, který se nachází autem zhruba 5 min od Kudowy-Zdróje. Cestou jsme potkali vojenský bunkr, u kterého jsme se na pár minut zastavili, a pak už jsme neomylně mířili do vrchu, kde vykukovala věžička náchodského zámku. Autem se dá dojet až pod zámek, což kvitoval hlavě Honza. Já mám už z našich společných začátků přezdívku "kamzík", nejspíš oprávněně, i když si myslím, že je to hlavně v hlavě, ne v nohách... :-)







Prošli jsme si zámek a přilehlou oboru, ve které najdete výběhy pro jeleny a daňky i vojenský hřbitov. Protože ale na kopci dost profukovalo, byli jsme do hodinky zmrzlí a zachránila nás zámecká restaurace. Ze zámku se dá navíc po 400 schodech sejít až na náchodské náměstí.


Trefili jsme zrovna zvěřinové hody, takže Honza si pošmákl. Já na zvěřinu upřímně moc nejsem, takže mě zahřálo podkrkonošské kyselo a tvarohové knedlíky s nugátem a višňovou omáčkou. A to byl vážení vrchol dne a asi nejlepší dezert, co jsem kdy měla. Musím říct, že kvůli nim se do Náchoda asi budu muset ještě někdy vrátit. A když jsem téměř vylízala talíř, sedli jsme do auta a ujížděli před hlášenou ledovkou.








Víkend byl skvělý! Rozhodně jsme si odpočinuli a načerpali síly na nadcházející advent, přesně jak jsem si přála. Kudowa-Zdrój je krásná, ať už ji navštívíte v zimě, nebo v létě. A do Polska, tam se rozhodně musíme zase někdy vrátit, protože nás nadchlo.

S láskou,

2 komentáře:

  1. Nadherne fotky!! Takove echt blogerske!

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Hihi, díky, bylo to tam opravdu fotogenický :-) ... a pak teda jsem ty fotky 3 hodiny upravovala :D

      Smazat