pondělí 2. května 2016

Nemám čas... A pár tipů jak si ho udělat



...no, co vám na to říct. S časem je potíž. A s výmluvami, proč ho nemáme, ještě větší. Najdou se při sportování ("Začala bych, ale děti a práce mi zaberou většinu dne."), při vzděláváním ("Ráda bych chodila na francouzštinu, ale teď mám plný program."), při hubnutí ("Nestíhám si denně zdravě vyvařovat...") nebo při plnění našich dalších snů ("Chtěla bych podnikat, ale nemám na to čas. Počkám až vyrostou děti..."). Jenže jak na to, aby vaše sny dostaly odpovídající příděl z koláče volného času, který vám po práci zbývá  a dělí se ještě na čas pro partnera nebo děti?

Začněme trochou teorie - času totiž máme všichni stejně. Denně přesně 24 hodin. A je ZDARMA! Kdy jindy dostanete každý den něco zadarmo, nezávisle na tom, kdo jste? Jde jen o to, jak s tímhle dárkem naložíme. Místo toho abychom ho efektivně naporcovali totiž dost často trpíme obavami o jeho nedostatek . A tyhle obavy nás stresují, dostávají do uzavřeného kruhu a blokují vás. Výsledek - neuděláte nic.

Jak z kruhu ven? Na to jsou celé studie. Já si ve chvílích, kdy mám pocit, že se musím zbláznit a že už nic nestihnu, opakuji větu: "Času je vždy dost. Je jen na mně, jak ho využiji." A opravdu, je jen na mně, jestli půjdu ještě nechat dát sako do čistírny, zaběhnu na poštu, vyžehlím a poženu se do knihovny. Stojí mi opravdu 10 Kč za zpozdné, těch 10 Kč, které vydělám v práci během pár minut, za to, že mě pak uhoněnou, utahanou, nepozornou málem srazí auto na přechodu? A budu opravdu dobrá partnerka, když budu sice mít nažehleno a sako v čistírně, ale budu celý večer vystresovaná a nepříjemná? Odpověď asi znáte.

Netroufám si hádat, jaké možnosti mají ženy na mateřské, ale po návratu do práce, kdy kromě dětí a domácnosti opět musíte zvládat i pracovní vytížení, je jasné, že času radikálně ubude. Vidíte, zase lež! Času je pořád stejně. Jen vašich aktivit přibylo. Stejně tak když do zaměstnání vplujete z celkem poklidného studentského života. V tu chvíli je na místě začít svůj čas organizovat. Tady je pár tipů:

UDĚLEJTE SI ČASOVOU INVENTURU

Pojem "volný čas" je bublina. Je důležité si uvědomit, že volný čas máme naprosto ve svých rukou. Volný čas se děje teď, díky našim rozhodnutím a preferencím. Tvrzení "až si najdu volný čas" neexistuje!

VOLNÝ ČAS TOTIŽ NEHLEDÁME, VOLNÝ ČAS SI VYTVÁŘÍME!

Nemusíte se stát superženou, abyste našla čas na své koníčky. Naopak, můžete svoje povinnosti a aktivity zredukovat a zbavit se všech "časožroutů". Schválně, zkuste si některý den udělat časovou inventuru. Ta moje ze včerejšího večera by vypadala takto:

18:20 - 19:00... úklid bytu
19:00... bloumání po Facebooku
19:30... chat s kamarádkou (viděla jsem ji u oběda)
20:00... bloumání na iDnes.cz (zprávy už jsem četla dvakrát, nové nepřibyly)
20:15... kontrola kalendáře, plán na další den

Je jasné, že jen hodina mi protekla prsty tím, že jsem "bloumala" po internetu. Ostatně Facebook jako takový je strašný žrout času. Pokud to nevyžaduje vaše zaměstnání a vy chce te opravdu něco udělat, vypněte si na FB chat a odstraňte si FB si z lišty oblíbených, protože jinak se dá na něj tááákk lehce klikat...

OPTIMALIZUJTE OSTATNÍ AKTIVITY

Tak třeba cvičení. Cvičení je prospěšné zdraví a neměly bychom ho kvůli scrapbookingu vytěsňovat z našich aktivit. Nemusíte ale jezdit hodinu do fitka a hodinu se z něj trmácet zpět. Najděte si kroužky poblíž vašeho bydliště, nebo si prostě nazujte kecky a vyběhněte. A pár sklapovaček si pak můžete dát v obýváku u televize. Voilá, 2 hodiny času na další koníček a navíc ušetřeno za permici do posilovny.

Úklid a ostatní domácí práce jsou kapitola sama pro sebe. Psychložka Laura Janáčková píše ve své knize Muži chtějí potvory: "Je potřeba, abychom se naučily dávat nikoliv rozdávat. Abychom byly sobecky spravedlivé v dělení času mezi sebou a ostatními."

POŘIĎTE SI DIÁŘ

Na trhu najdete spoustu krásných diářů, které vám pomůžou rozvrhnout si efektivně den a najít ve svém časovém rozvrhu místo pro studium jazyků nebo aerobik. Navíc, už jen psaní do diáře může být samo o sobě tvůrčí činností a koníčkem... :-)

STANOVTE SI CÍLE

Stanovte si cíle. Cíle, které jsou reálné a jejichž plnění vás nebude už předem stresovat. "Jednou za tři měsíce si přečtu nějakou knihu." To je reálný cíl člověka, který chodí denně do práce a chce také trávit čas s rodinou. Pokud zjistíte, že zvládnete více, přidejte si, ale ne na úkor své spokojenosti (vidíte, píšu SVÉ, ne spokojenosti vašeho partnera nebo dětí, je totiž jasné, že tohle jsou spojené nádoby). Snažte se vytyčený cíl plnit a taky se nezapomeňte odměnit za výkon! Co třeba nová knžka na další čtvrtletí? :-)

VĚNUJTE SE ČINNOSTI PRAVIDELNĚ

Tak jako chodíte ve středu do posilovny, vytvořte si "imaginární" kroužek pro svůj koníček, který se odehrává třeba každou středu večer. A pravidelně na něj docházejte, protože jste zaplatili kurzovné - co jiného by přece byla ta spousta materiálu a pomůcek, kterou máte nakoupenou... :-)

KONCENTRUJTE SE

Cítíte se provinile? Zapomeňte na to! Pocit viny je to, co vás okrade o energii i o nadšení. Když už se rozhodnete věnovat svým koníčkům, tak si to užívejte na 100 %!

Tady je moje klasická chyba, kterou si ale pomalu zvládám ochočit. Dříve jsem totiž ve chvíli, kdy jsem se chtěla začít tvořit například zahlédla, že máme zapatlané zrcadlo, takže jsem odbočila a šla ho pucovat. Cestou od zrcadla jsem našla ponožky, odnesla je do koše s prádlem, načež jsem zjistila, že je plný, takže jsem šla pro prášek a zapnula pračku. Na cestě od pračky jsem potkala plný odpadkový koš, tak že s ním ještě zaběhnu, pak doprala pračka, bylo třeba pověsit prádlo... No, co vám budu povídat, než jsem se nadála, měli jsme doma naklizeno, ale já byla vorvaná jak švestka. Neměla jsem už chuť na nic dalšího, ani na svoje hobby.

Tohle jsem se snažila změnit. Od teď když jdu tvořit, tak jdu tvořit. Vymezím si čas - klidně si nastavím kuchyňskou minutku na půl hodiny, na hodinu. Kreativitě se sice občas nedá poručit, ale je lepší využívat i menší časové úseky než čekat na nějaký den v budoucnu, kdy budeme mít "více času"...  A v tu chvíli je odstartováno a jak říkala jedna moje kamarádka, co už má větší děti - to by kolem mě mohly hov*a lítat a je mi to jedno... :-)

SEČTENO PODTRŽENO

Vše, co jsem napsala směrem výše, je platné pro valnou většinu činností. Každopádně, každý koníček vám má v první řadě přinášet radost a vyvolávat ve vás příjemné emoce. Ve chvíli, kdy budete strádat vy, vaše děti nebo partner, je někde chyba. Ve chvíli, kdy se budete přemáhat nebo ho provozovat do padnutí na úkor odpočinku, říkám jediné. Tak se na to vykašlete!

A jestli se vám článek líbil, mám radost. Byla to totiž jedna z mých priorit na tenhle týden, na kterou jsem si NAŠLA ČAS!

P.S.: Další krásné myšlenky o časové tísni najdete v knize Chci změnit svůj život, ale nemám na to čas od Doreen Virtue.

5 komentářů:

  1. Osobně mi hlavně přijde, že "nemám čas" je u většiny lidí jen výmluva. Je to jednodušší než říct "nechce se mi", člověk pak nemusí nic moc vysvětlovat...
    Já třeba prokrastinuju občas až hrůza, mívám chvíle, kdy se mi nechce nic víc, než zítrat do zdi. A věnovat se sobě bez splnění "povinností" taky neumím, ale že bych kvůli tomu neměla čas dělat to, co mě baví... Povinnosti nepřeháním, třeba okna nemáme umytá přes 8 let a posledních určitě 8 let je přes ně vidět pořád stejně :-).
    A tedy je fakt, že lepší využití času jsem začala naopak až po nástupu do práce, určitě mám víc času než při škole, tam bylo potřeba po večerech pořád něco dělat.

    OdpovědětVymazat
  2. Ahoj Di, tohle je super! Diky!

    OdpovědětVymazat
  3. Větu, že nemáme čas, používá v různých obměnách snad každý, ale je skvělé si uvědomit, že je to vlastně hloupost. Krásně jste to vyjádřila. Podle toho, co jsem četla, jste na tom s časem i bloumáním po internetu ještě dobře. Nemusím mít facebook ani v liště, stačí napsat do příkazového řádku "f" a už to jede. Už několik týdnů si zakazuju seriály, ale koukám na ně dál.
    Moc se mi líbí nápad s imaginárním kroužkem, to bych mohla zavézt, třeba kroužek ruštiny, knihu už mám, parádní nápad :) A diář je můj velký kamarád, takový externí disk mého mozku, přesto mám ale pořád co pilovat.
    Krásný článek, ještě se na tenhle blog stavím a trochu se porozhlédnu.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky Radko, seriály jsou taky návykové. Dříve člověk čekal na další díl celý týden, dnes si ho stáhnete za 5 minut a můžete pokračovat. Moc dobře si pamatuju, kolik seriálů jsem zvládla shlédnout o každém zkouškovém... :-) Pokud vám to opravdu vadí, změňte to, buďte na sebe přísná. Pokud ne, pak se tím netrapte a užijte si seriál bez pocitu viny. ;-) Těším se na Vaši další návštěvu. Di

      Vymazat